Budoucnost vývoje GUI: low-code vs. ruční kódování

Co přesně znamená „low-code“ a co „ruční kódování“

• Low-code/no-code: vizuální návrh obrazovek, workflow a datových modelů, doplněný konfiguračními prvky. Cílem je rychlý prototyp i produkční aplikace bez hluboké znalosti frameworků.
• Ruční kódování: vývoj GUI a logiky ve frameworku (např. .NET/ASP.NET, Blazor, React) s plnou kontrolou nad architekturou, výkonem a integracemi. Tento přístup uplatňujeme, když jsou nároky na integrace, škálování a specifický UX vyšší — typicky v podnikových IS, integračních scénářích a GUI pro kritické procesy. drestasro.cz

Srovnání podle klíčových kritérií

1) Rychlost dodání a prototypování

• Low-code: výborné pro rychlé MVP, interní nástroje, schvalovací formuláře a jednoduché dashboardy.
• Ruční kód: první iterace bývá pomalejší, ale další rozvoj a integrace jsou předvídatelnější.
  

Shrnutí: pokud potřebujete „něco funkčního do pár týdnů“, low-code vede.

2) Uživatelská zkušenost (UX) a vizuální detail

• Low-code: předpřipravené komponenty = konzistence, ale omezení ve specifických interakcích.
• Ruční kód: přesné chování, mikro-interakce, performance-tuning na míru.
  

Shrnutí: náročné, značkové nebo komplexní UI = ruční kód.

3) Integrace a datové toky

• Low-code: často nabízí konektory (REST/SQL/SharePoint/Excel), ale „edge“ integrace mohou vyžadovat obcházení až hackování prostředí.
• Ruční kód: plná kontrola nad API i messagingem (např. patterny CQRS/event-driven, domain rules).
  

Shrnutí: čím více systémů a pravidel, tím spíše ruční vývoj.

4) Bezpečnost, compliance a audit

• Low-code: bezpečnost řeší dodavatel nástroje/platformy, ale máte menší možnost „jít pod kapotu“.
• Ruční kód: granularita politik (OWASP, hardening, izolace tenantů, vlastní auditní logy).
  

Shrnutí: regulované domény (finance, veřejná správa) častěji vyžadují ruční kód + přísnou architekturu.

5) Náklady a TCO

• Low-code: nižší startovní náklady a rychlá hodnota, ale často licenční model per user/app/environment.
• Ruční kód: vyšší vstupní investice, ale v dlouhodobém horizontu (zejména při velkém počtu uživatelů) může být levnější.
  

Shrnutí: na krátký horizont vítězí low-code, na víceleté škálování se TCO často převrací ve prospěch ručního vývoje.

6) Vendor lock-in a přenositelnost

• Low-code: export kódu je omezený nebo nečitelné artefakty; migrace = reimplementace.
• Ruční kód: kód i infrastrukturní volby držíte v rukou, snazší multi-cloud/on-prem strategie.
  

Shrnutí: dlouhodobá strategie a svoboda = ruční kód.

7) Výkon a škálování

• Low-code: dostatečné pro běžné interní aplikace
• Ruční kód: řízení render pipeline, lazy-loading, caching, profiling – zásadní u náročných datových UI.
  

Shrnutí: náročné gridy, real-time, miliony záznamů = ruční kód.

Typické scénáře použití

Kdy dává smysl low-code

• Interní formulářové aplikace a workflow (schvalování, evidence).
• Dočasné nástroje (např. podpora kampaně, jednorázový sběr dat).
• Rychlé MVP pro validaci nápadu, kde je důležité „zkusit a změřit“.

Kdy zvolit ruční kódování

• Aplikace s jasnou konkurenční výhodou založenou na UX a výkonu.
• Složitá integrační krajina (ERP/CRM, legacy systémy, message brokery, datová analytika).
• Projekty s požadavky na audit, kryptografii, řízení přístupu a pravidlové stroje.

Hybridní přístup: „nejlepší z obou světů“

Nejčastější volba v praxi je kombinace:

• Low-code v „edge“ vrstvě (rychlé formuláře, admin, back-office),
• ruční kód pro core doménu (výkonný API backend, složité UI, náročné integrace).

Takto stavíme mnoho projektů: jádro systému implementované v .NET (API, doménové služby, databáze SQL Server), nad tím sestavené jednodušší obrazovky a utility. Díky tomuto rozdělení udržíte rychlý business value delivery a zároveň architektonickou čistotu a možnost růst. Více o našem přístupu k volbě technologií popisujeme v článku Jak vybíráme technologie pro klienta: rozhodovací kritéria.

Jak si udělat základní „decision check“

• Účel a životnost
  Bude aplikace žít 3 měsíce, nebo 7+ let? Krátké kampaně a pomocné nástroje nahrávají low-code, dlouhá životnost a produktové ambice ručnímu kódu.
• Počet a typ uživatelů
  Desítky interních uživatelů vs. tisíce externích? Vysoké zátěže a veřejné aplikace preferují ruční přístup.
• Regulatorika a data
  Osobní údaje, finanční data, audit? Zvažte detailní kontrolu bezpečnosti a datových toků.
• Integrace
  Kolik systémů, jaké protokoly a jaká latence? Čím komplexnější prostředí, tím spíše ruční kód + promyšlená systémová architektura (k tématu viz Důležitost systémové architektury už v prvních fázích projektu).
• UX ambice a brand
  Potřebujete tržně odlišitelné UI? Pak se vyplatí investovat do ruční implementace (např. Blazor, ASP.NET Core MVC či Razor Pages; srovnání přístupů jsme rozebrali v článku Blazor vs. klasické webové frameworky: kdy se vyplatí?).

Technologická poznámka k .NET světu

Ve světě Microsoft technologií často volíme:

• Blazor (Server/WebAssembly) pro bohaté webové GUI sdílející C# mezi frontendem a backendem,
• ASP.NET Core pro robustní API a server-renderované části,
• SQL Server pro perzistenci a analytické workloady.
  

Tento stack je osvědčený v průmyslových, veřejnosprávních i finančních projektech, které Dresta dlouhodobě realizuje jako zakázkový vývoj.

Příklad architektonického rozdělení (zjednodušeně)

• Core doména (ruční kód): .NET API, doménová logika, integrace (ERP/CRM), pravidla, audit.
• GUI:Low-code pro administrační formuláře, evidence a interní workflow.Ruční kód pro klíčové obrazovky s náročným UX (gridy, real-time, offline-first).
• Data: MS SQL Server + datové modely navržené pro čtení i zápis (read-optimised projekce, caching).

Časté mýty a jak je vidíme

• „Low-code je vždy levnější.“ — Ne nutně. U většího počtu uživatelů může být licencování dražší než provoz vlastní aplikace.
• „S low-code zvládne vše byznys bez IT.“ — U jednodušších případů ano, ale integrační scénáře a bezpečnost vyžadují zkušené vývojáře.
• „Ruční kód je pomalý.“ — První verze může trvat déle, ale další iterace jsou předvídatelné a bez licenčních omezení.

Doporučení v kostce

1. Začněte cílem a životností aplikace, ne nástrojem.
2. Zmapujte integrace a bezpečnost – to obvykle rozhodne.
3. Zvažte hybrid: low-code tam, kde dává okamžitou hodnotu, ruční kód v jádru.
4. Měřte TCO (licence, práce, provoz, škálování, vendor lock-in).
5. Nepodceňte architekturu a dokumentaci už od začátku