Jak správně dokumentovat projekt pro další vývoj

Proč je dokumentace klíčová nejen pro vývojáře, ale i pro zákazníka

Kvalitní dokumentace významně ovlivňuje budoucí údržbu, rozvoj i stabilitu celého softwarového řešení.

Z pohledu zákazníka dokumentace zajišťuje:

• Jednoznačné rozlišení chyb a změnových požadavků – umožňuje přehledné sledování vývoje bez zbytečných sporů nebo nejasností.
• Transparentnost – zákazník má přehled o tom, jak je systém navržený, co obsahuje a co bylo upraveno.
• Nezávislost na konkrétním dodavateli – dokumentace umožňuje předání systému jinému partnerovi bez ztráty know-how.
• Možnost auditovatelnosti – klíčové zejména v regulovaných oborech nebo při zavádění ISO/ITSM procesů.

Z pohledu vývojáře přináší dokumentace:

• Jasný přehled o architektuře a logice systému – zrychluje orientaci a onboarding.
• Možnost sledovat vývoj rozhodnutí – proč a kdy byla zvolena konkrétní architektura nebo technologie.
• Zamezení duplicitní práce – snižuje riziko "znovuvynalézání" již vyřešeného.
• Efektivnější řešení incidentů – díky popisu známých problémů, procesů, či chyb.

Co by měla dokumentace obsahovat

1. Architektura systému

Základní přehled o tom, jak je systém navržen, z jakých komponent se skládá a jak spolu komunikují.

🔍 Co uvést:

• vrstvy systému a jejich odpovědnosti (frontend, backend, databáze),
• technologie a frameworky použité v jednotlivých vrstvách,
• integrační body (např. napojení na externí služby, API, datové mosty),
• diagramy architektury.

🧰 Co je C4 model?

C4 model je osvědčený způsob vizualizace softwarové architektury, který poskytuje čtyři úrovně pohledu:

1. Kontextový diagram – ukazuje, jak systém zapadá do okolního světa (uživatelé, jiné systémy).
2. Kontejnerový diagram – zobrazuje hlavní části systému jako samostatné kontejnery (např. webový server, API, databáze).
3. Komponentový diagram – detailní pohled na jednotlivé části kontejnerů.
4. Diagram kódu – volitelný, detailní pohled na strukturu kódu v konkrétní komponentě.

2. Instalace a prostředí

Umožňuje projekt snadno spustit, testovat nebo nasadit na jiné prostředí.

🔍 Co dokumentujeme:

• systémové požadavky (např. OS, verze .NET, knihovny, databázový engine),
• konfiguraci (např. appsettings.json, connection stringy, proměnné prostředí),
• způsob nasazení (lokální, staging, produkční prostředí),
• postupy pro spuštění, zálohování nebo rollback.

3. API a datové modely

Integrace s okolními systémy bývá často citlivým bodem. Jasná dokumentace API minimalizuje problémy a zrychluje spolupráci.

🔍 Co dokumentujeme:

• seznam endpointů (metoda, URL, popis účelu),
• vstupní a výstupní struktury včetně validací,
• typy odpovědí (status kódy, chybové hlášky, příklady),
• bezpečnostní mechanismy (autentizace, autorizace).

V Dresta s.r.o. běžně používáme OpenAPI (Swagger) dokumentaci, generovanou automaticky z kódu .NET projektů. Zákazník tak vždy získává přehledné a aktuální informace o rozhraní.

4. Databáze a migrace

Popis databázové vrstvy je klíčový pro rozvoj i správu systému.

🔍 Co dokumentujeme:

• schéma databáze, včetně relací, typů dat a indexů,
• význam klíčových tabulek a datových struktur,
• popis uložených procedur, triggerů a pohledů,
• přehled migrací – změny v databázovém schématu v čase.

🛠 Možnosti verzování databáze

EF Core Migrations

• ✅ Výhody: změny verzovány v rámci kódu, automatické generování SQL, integrace s vývojovým prostředím.
• ❌ Nevýhody: nevhodné pro složité úpravy, změny mimo .NET projekty jsou složitější.

SQL skripty přímo v databázi

• ✅ Výhody: plná kontrola nad SQL, snadná aplikace bez znalosti frameworku.
• ❌ Nevýhody: vyžaduje pečlivé ruční verzování a správu změn.

Kombinace obou přístupů

• ✅ Výhody: využití komfortu EF Migrations i přesnosti vlastních skriptů,
• ❌ Nevýhody: vyšší nároky na koordinaci a dokumentaci, riziko nekompatibility při změnách ve více směrech.

V Dresta s.r.o. často volíme hybridní přístup – základní vývoj přes EF Core, citlivé úpravy pomocí ručně psaných skriptů, verzovaných v Git repozitáři.

5. Známé problémy a změny

Tato část slouží jako znalostní báze systému. Pomáhá vývojářům i zákazníkovi pochopit, jaká rozhodnutí padla a proč.

🔍 Co evidujeme:

• známé bugy a dočasné workaroundy,
• změnové požadavky a jejich dopady na systém,
• datované záznamy o důležitých technických rozhodnutích,
• neimplementované návrhy a důvody jejich zamítnutí.

Jasné oddělení chyb, požadavků a technických limitací eliminuje nejasnosti v komunikaci mezi vývojem a zákazníkem.

Forma a nástroje dokumentace

📄 Nejčastěji používané formáty:

• Markdown (MD) – vhodný pro verziování spolu s kódem (např. v Git repozitáři),
• Microsoft Word (DOCX) – ideální pro zákaznickou dokumentaci s využitím revizí a komentářů
• PDF – finální výstup pro oficiální předání nebo archivaci.

Nejčastěji kombinujeme editaci v MS Word s následným exportem do PDF. Pro technické části (např. API) využíváme automaticky generované Markdown výstupy z nástrojů jako Swagger nebo docfx.

Nejčastější chyby při dokumentování

• 🔴 Dokumentace neexistuje, nebo je zastaralá – systém se mění, dokumentace ne.
• 🔴 Není srozumitelná – častá chyba při nadměrné technické detailnosti bez kontextu.
• 🔴 Chybí rozlišení mezi typy požadavků – chyba, změna, vylepšení.
• 🔴 Neexistuje centrální struktura – informace jsou rozptýleny v různých dokumentech, e-mailech a poznámkách.

Závěr: Dokumentace šetří čas, peníze i nervy

Kvalitní dokumentace je investicí, která se vrací. Pomáhá předcházet nedorozuměním, zjednodušuje další vývoj a zajišťuje kontrolu nad vlastním systémem. Z pohledu zákazníka je to klíčový nástroj pro udržení přehledu a kvality. Pro vývojáře zase nezbytný základ pro efektivní práci a dlouhodobou údržbu.

Potřebujete vytvořit profesionální dokumentaci k vašemu projektu, nebo hledáte partnera pro další vývoj? Navštivte naše webové stránky www.drestasro.cz nebo nás kontaktujte přímo.